Byl jsem požádán, abych zapátral v historických pramenech a sestavil populárněvědecký článek o původu Lomikela pro nejčtenější časopis mezi Krhúty – pro Chlístor. Dal jsem se tedy hned do práce, ale po několika odstavcích se mi to poněkud vymklo z rukou, a tak je tento článek spíše o Lomikelovi všeobecně, než o jeho historii.
Nejprve jsem zapátral v naučném slovníku, ale tam mezi hesly Lomikar a lom kovů slovo Lomikel prostě chybí. Ani slovník cizích slov Lomikela nezná, a tak jsem se rozhodl, že toto heslo v několika odstavcích doplním.
Insktinktem k tomuto článku vlastně bylo, když mi dr. Drobek položil otázku, kde přebýval Lomikel třeba ve středověku. Samozřejmě jako každý Krhút vím, že po Lomikelově existenci je třeba pátrat daleko dříve a neobávám se ani takového pojmu, jakým je pradávno. Ovšem svou podstatu Lomikel získal až v dobách prvních vyspělých civilizací. Pátral jsem, z kterého jazyka by slovo Lomikel mohlo pocházet (věřil jsem totiž, že to by mě mohlo přivést na stopu Lomikelova původu), ale ve slovnících světových jazyků jsem nenašel žádné podobné slovo, což mě uvrdilo v názoru, že jde o pojmenování čistě Krhútské. Ortodoxní Krhúti tvrdí, že v pradávnu existovala vyspělá Krhútská říše, jíž kanály dominovaly, a kde byl tedy pro Lomikela domov. Protože jim nechci jejich názory brát, začal jsem se otázkou Lomikelova přebývání zabývat až v pozdější době, kdy začala Krhútská říše upadat (O tom, že začala upadat není pochyb a všichni víme, jak nízký – bohužel – je průměrný inteligenční kvocient dnes.). V tu dobu neměl Lomikel jinou možnost než se poohlédnout po jiných vyspělých civilizacích a do oka mu padla říše Římská. Tam byly první vodovody a tudíž tam musely být i kanály. Lomikel se tam usídlil, ale nebyl zcela spokojen. Jednak mu je střední Evropa přece jen bližší a jednak v té době lidé kanalizaci využívali nejen k jejímu pravému účelu, ale splachovali do ní všechno možné, což ne vždy musí být zcela příjemné.
Pravé utrpení pro Lomikela však nastalo právě ve zmíněném středověku. Kanalizaci tehdy obvykle nahrazovaly hradní příkopy, maximálně soustava otevřených kanálů, která Lomikelovi neposkytovala dostatečné soukromí. Ani ke všem jeho činnostem nebyla tato doba uzpůsobená. Srovnáme-li například současný odtokový otvor v umyvadle a tehdejší odpadní díry ve výklencích hradů, sloužících jako WC, nechtějme si ani představit, jaké následky by mohlo mít případné zarourácení (pro ilustraci můžete zkusit někdy v letadle otevřít okénko).
Lomikel však vytrval a dočkal se své doby, kdy se objevila kanalizace taková jakou ji známe dnes. Tu již – zaplať Lomikel – zná i naučný slovník a proto si uveďme, co nám o ní říká:
„Kanalizace je soustava uspořádaných umělých tras, sloužících k shromažďování a transportu odpadních vod včetně vstupních šachet, čerpacích stanic a čistíren odpadních vod. Navrhuje se a dlouhodobě plánuje tak, aby celá zájmová oblast byla podle postupného růstu aglomeraci na kanalizaci připojitelná. V minulosti i ve velkých evropských městech převažovala kanalizace povrchová, což je soustava otevřených stružek a dlážděných příkopů. Je z funkčního, estetického i hygienického hlediska překonána. V současné době se užívá kanalizace splachovací. Transport odpadních hmot probíhá ve vodním prostředí v podzemních stokách. Všechny druhy odpadních vod se směšují v jedné transportní stoce (kanalizace jednotná) nebo existují samostatné stokové sítě na odpadní vody silně znečištěné, vody z domácností a odpadní vody dešťové a jiné málo znečištěné vody (kanalizace oddílná).“
Jak je tedy patrno, dnes má Lomikel již velmi široké pole působnosti, čehož začal patřičně využívat. Jak bylo již mnohokrát vyřčeno, Lomikel sice nepracuje, ale přesto se rozhodl získávat nějaké peníze. A tak jako kdysi křesťané museli za své hříchy platit odpustky, Lomikel si nechává zaplatiti již před vstupem do veřejné svatyně, protože je (podobně jako Milan) pedagogický realista a ví, že se vstupující tak jako tak nějakého hříchu dopustil. Ceny jsou však na různých místech různé a pohybují se od 3 Kč nahoru. Onehdá (a je to už dobrých šest let zpátky) po mně chtěli za vstup do nejvýše položené svatyně na našem území (na Sněžce) 20 Kč, ale to jsem si řekl, že mi Lomikel může… Naštěstí má každý svou malou kapličku doma a tam může Lomikela uctívat kdykoliv a hlavně zadarmo.
Závěrem bych chtěl srovnat Lomikela s ostatními bohy. V první řadě je nutné podotknout, že Lomikel nemá ve světě obdoby. Ani mezi velkým množstvím řeckých a římských bohů nenajdeme jediného vládce stok či kanálů. Je paradoxní, že téměř nejdůležitější bůh světa je tolik opomíjen a to i v naučné literatuře, kde nalezneme Alláha, Buddhu i Boha (mimochodem nevím, proč se tento bůh jmenuje Bůh, když všichni ostatní bohové mají své vlastní jméno), Lomikel zde chybí. Přesto nelze říci, že by v něčem oproti ostatním bohům zaostával v jednom směru je dokonce i schopnější. Jde o rozdávání dárků. Zatímco Bůh rozdává své dárky prostřednictvím svých zástupců (Děda Mráz, Mikuláš, Ježíšek, Santa Claus), Lomikel rozdává dle svých možností dárky sám. Já jsem od něj letos například dostal, no prostě dle jeho možností… Mimochodem nebyl jediný, kdo mě takto obdaroval, ale věřím, že pro příště se dotyční poučí a budou originálnější, než Lomikel.
Zdroj: Krhúti – Chlístor, č. 45 (červen 2002)