Milý Krhúti, poprvé v historii našeho oddílu uveřejňujeme obnovený Krhútský národní kalendář, který byl jaksi časem zapomenut – Čonkin jej po dlouho trvající práci v archivech zrekonstruoval. Je třeba se distancovat od Českého kalendáře, který nám byl vnucen a znovu obnovit naši Krhútskou národní tradici. Tato obsáhlá příloha je výzvou pro všechny Krhúty – vraťte se k našim národním tradicím – naše národní obrození vrcholí!!!
Seznam krhútských čvátků
Nový rok – Krhúti narozdíl od Slovanů slavili Nový rok až na konci ledna a to proto, že potřebovali předcházející čtyři týdny k tomu, aby jim došla změna roku a aby si zvykli na změnu letopočtu.
Ramižle – Po mohutných oslavách nového roku Krhútům již nezbylo mnoho zásob. Aby přežili zbytek zimy, byly nuceni udělat si zvláštní pečivo zvané ramižle, které se připravovalo smícháním všech pochutin, příměsí a jiných ingrediencí, které ještě v jejich domácnosti zbyly. Příprava byla zvláště náročná, proto pro ni byl vyhražen tento státní svátek. Pečivo pro svoji neobvyklou chuť zpravidla vydrželo Krhútům až do konce zimy, kdy již nebylo důvodu šetřit a zbytky se tedy mohly přenechat slepicím.
Otvírání kanálů – jde o poměrně nový zvyk. Krhúti jej okoukali od slovanů, kteří otvírají studánky příp. jiná zařízení. Krhúti však kanály otvírali doslova a tím zároveň čelili davům turistů v právě začínající turistické sezóně. Většina turistů tak uvízla v kanále ještě dříve, než stačila poškodit vzácné Krhútské památky, ke kterým se ani nedostala.
Lomikelnoce – Tradiční oslavy boha Lomikela. Krhúti během dne značně užívali pohostinství jež se skládalo z jednoho celodenního chodu a v noci potom měli dostatek času k uctívání Lomikela – proto Lomikelnoce.
Krhapríl – I Krhúti měli smysl pro humor a proto si vybrali tento svátek, aby si ze sebe mohli celý den vzájemně dělat legraci. Obvykle se z tohoto svátku celá společnost vzpamatovávala i několik týdnů.
Den osvobození od nepachu – Tento svátek byl umístěn zhruba do doby, kdy již začínala vydatná tepla a kanály začaly opět vydávat svůj tlející zápach, který Krhútům na každém kroku připomínal příslušnost k Lomikelovi. Období zimy, kdy kanály nezapáchají se nazývalo obdobím nepachu a jeho konec se slavil právě 17. května dnem osvobození od nepachu.
Den Lomikelových avatárů – 17. června, den kdy obvykle Lomikel začal prostřednictvím svých avatárů klást na Krhúty své požadavky. Během tohot dne se Krhúti psychicky připravovali na plnění těžkých úkolů, které jim Lomikel zadal.
Přípravy na velkou cestu – Podobně jako křesťané a příslušníci jiných náboženství podnikají různé poutě, měli Krhúti svou Velkou cestu. Byla to cesta, kterou se obvykle zakončovalo období Lomikelových požadavků, která končila duchovní i tělesnou očistou v břeti kanální. Krhúti se na ni připravovali v průběhu celého státního svátku – Příprav na velkou cestu.
Vrávorky – Svátek zábavy a odpočinku. Krhúti a Krhútky tento svátek slavili odděleně. Krhúti se věnovali tradičním zábavám a neméně tak holdovali hamíku, blivnu, mňamce a samozřejmě také pínu. Krhútky zase připravovaly ze špejlí malé vrávory tzv. vrávorky, které vyvěšovaly do oken a večer v nich zapalovaly svíčky na znamení návratu jejich silně posilněných, vrávorajících mužů.
Velikoponoce – Svátek horkého léta. Při tomto svátku Krhúti dlouho ponocovali, často až do pozdních hodin následujícího PŘEDDĚLÍ, což pak v DĚLÍ způsobovalo problémy v jejich pracovní schopnosti, neboť se nestačili na práci psychicky připravit. Svátek vyplýval z již dlouho trvajícího léta, kdy se stmívalo později, než Krhúti chodili spát. A protože Krhúti chtěli vědět zda se opravdu setmí, čekali do pozdních hodin na soumrak. Ve svých začátcích tedy svátek končil za soumraku, ovšem později byli Krhúti ještě zvídavější a chtěli vědět, kdy se zase rozednívá, a tak čekali až do rána. No a zbývalo už jen málo a slavilo se až do následujícího soumraku.
Den Krhútství – Čistě nacionální svátek. Každý by si měl čas od času připomenout svou příslušnost. I Krhúti tak činili a to právě v tento den.
Zavírání kanálů – Konec turistické sezóny a tedy čas, kdy bylo nutno kanály opět zavřít, neboť nezřídka se stávalo, že do nich padali i sami Krhúti. Proto si i tak těžké zimní období usnadnili tím, že na kanály zase vrátily jejich mřížky. Při té příležitosti si opět připomněli Lomikelovu neustálou přítomnost.
Dušíci – Tak jako křesťané mají svátek zvaný dušičky, patří ke Krhútům neodmyslitelně jejich svátek Dušíci. Krhúti začali zpracovávat zásoby luštěnin a večer vypouštěli menší i větší dušíky, aby tak upozornili na to, že Lomikela lze uctívat prakticky neustále.
Krhútánoce – Poslední svátek v roce. Jeho tradice se dochovala dodnes a není třeba ji snad ani připomínat.
Napsal: Čonkin
Zdroj: Krhúti – Chlístor, č. 48 (prosinec 2002)